příspěvky k projektu Gender Sensitive Journalism and Report, který proběhne ve 3 krocích na území Srbska a Makedonie.

V makedonském Štipu o genderově korektně používaném jazyku v žurnalistice (a nejen tam)

Ocitly jsme se v horách, ve městě Štip, v Makedonii. Konal se tam seminář o genderové korektní terminologii v žurnalistice a médiích.
Město Štip se nachází v makedonských horách, je střední velikosti, má tak kolem 55 tis. obyvatel a stále jsou tu patrny stopy po válce, která skončila před dvaceti lety.

Kontejnery na ulici přetékají odpadky, kolem kterých běhají psi, očichají si nás a doufají, že dostanou kus žvance, kterého se nedočkají. Z hromady odhozených plastů a starých pneumatik plíživě vylézají tlusté kočky. Cítíme vítr a na horizontu se rýsují hory a okrově žluté kopce v oparu listopadového zapadajícího slunce. Je to tak nádherné, že ani nevnímáme tu přetrvávající rozvojovost a drsnost země kolem.

Jdeme do starého města, z kopce do kopce, a chceme se potkat s místními lidmi. Míjí nás staré taxíky a ojetá auta, které si lidé přivezli z Německa, kde, jak s hrdostí někteří prohlašují, pracovali. Jdeme opatrně, řidiči moc nerespektují chodce, kteří jdou po kraji silnice. Chodníky tu nejsou a když jsou, tak jsou rozbité anebo na nich stojí auta. Město Štip je známé svojí textilní výrobou. Jsou tu velké fabriky i malé fabričky, kde pracují místní ženy a nejznámější obchod „Štipka“ se pyšní skutečně krásnými kabáty a svetříky. Celá výroba jde na vývoz. Už se stmívá, když vstupujeme do malé výrobny, kde kupujeme místní specialitu, takovou makedonskou pizzu – „Pastrmalija“. Tahle je ve tvaru ryby. Za deset minutách je naše dobrota hotová a my si zatím si povídáme s rodinou, která tento podnik vlastní. Táta, máma a dospělý syn. Domluva tady s lidmi je celkem jednoduchá. Většina neumí anglicky, a tak je nejlépe mluvit česky, protože oba jazyky si jsou na význam slov podobné. A tak se dovídáme, že paní ještě pracuje v textilce. Prý dobře platí, ale závisí to na tom, na jaké pozici pracujete. V neděli ještě pomáhá svému manželovi tady v podniku. A jak je to s postavením ženy ve společnosti? Černovlasá Štipanka se přestane usmívat. To prý už tak slavné není.

Ve městě vidíme předvolební plakáty jen s portréty mužů. V krámku si koupíme mandarinky asi za polovinu ceny co u nás a míříme do kavárny. Chceme si dát místní kávu, což je makedonsky turecká káva, ale prý to není ten turek, co si děláme v Čechách, jak nám řekl jeden kolemjdoucí, který nějakou dobu u nás žil a slyšel češtinu. V kavárně tu kávu nemají, prý mají jen macchiato, tak si objednáme
místní pivo Skopsko. Chutná nám. Všude jsou obrazovky s plavovlasými modelkami v plavkách a drahých autech. Sen mnohých Makedonců.

Vracíme se nalezenou zkratkou do hotelu na kraji města, jehož ohromný kýčovitě červený neon s nápisem Izgrev nemůžeme přehlédnout ani z druhého konce města. Míjíme už potemnělý příkrý dominantní kopec Isar s křížem na vrcholku a nad ním nádherný opálově zbarvený úplněk. V hotelové restauraci mladé rodiny s dětmi slaví narozeniny a k tomu nám všem vyhrává makedonský srdcebolný
popík. No, pojďme spát, výborné víno Tikveš nás ukolébalo. Makedonská neděle končí.

Příští den začal seminář s našemi kolegyněmi a kolegy z neziskových organizací nejprve team-buildingovým představováním. Sjeli se sem mladí lidé z východoevropských zemí, Itálie a Estonska. Pracují, přitom studují anebo se rozhodli skoncovat se zaměstnáním manažerů v zahraničí a chtějí dělat něco užitečného pro obyčejné lidi doma. Vrátili se ke svým kořenům. Profesionál v novinařině je tu italský investigativní novinář Lorenzo, který připravil vtipnou prezentaci o postavení italských žen v médiích, a to od těch, kde se to jen
hemžilo botoxovými vyšpulenými rty a vůbec vším možným umělým na těle, až k významným vědkyním a spisovatelkám. Už v roce 1926 byla Grazia Deledda nositelkou Nobelovy ceny za literaturu, ale kdo o ní z nás slyšel? Ani nevíme, za jaké dílo tu Nobelovku dostala, natož abychom od ní něco četli.

Sympatická Maria z estonského Tallinu, která vystudovala film, představila Estonsko, v čele s mladou prezidentkou Kersti Kaljulaid, celkem jako přívětivou severskou zemi, jako nový východoevropský Silicon Valley s největším počtem vznikajících start-upů. Tento pozitivní dojem však kazí poslední místo mezi členskými zeměmi EU v tabulce s největším GPG (Gender Pay Gap), a to plných 27 % a vysoká míra alkoholismu v zemi, který plodí násilí na ženách.

Česká republika, bohužel, co se týče GPG, na tom není lépe. V tomto smutném žebříčku se umístila hned před Estonskem se svými 22,5% rozdílu mezi finančním ohodnocením žen a mužů, takže na předposledním místě v EU. (Evropský rozdíl činí v průměru 16%). V IT sektoru platební rozdíl činí plných 32%. Představily jsme takto na semináři hloubkovou analýzu, která byla vypracována ministerstvem práce a sociálních věcí a tudíž můžeme čerpat přesné argumenty z oficiálních a poctivých dat. Nejvyšší rozdíl je ve finančním sektoru, kde se rozdíl pohybuje až v rozmězí do 400 000 Kč (ano, čtete správně, ty 3 nuly značí tisíce), takže si asi dokážete představit, že za plné období pracovní aktivity 30 let, by žena mohla koupit třeba krásný dům nebo luxusní byt. Ale nemůže, předběhne ji její mužský kolega ohodnocený za stejnou práci vyšším platem, protože „u nás je to tak nastavené“ (pozn. Na FB jsem četla, že v IT sektoru platební rozdíl činí 32% !!!!).

Od těchto chmurných čísel jsme povzbudily přítomné optimističtějšími informacemi o konání Equal Pay Day, které už po deváté BPW připravuje na duben. V naší prezentaci Velký Džegr nezabral (balkánské země hokeji neholdují, zato se tisk horlivě věnuje bývalým hvězdám alspkého lyžování, jak dnes vypadají a co mají na sobě), ale Krtečka poznali všichni hned.

Jak se ale ukazuje, ani mít prezidentku za ženu není žádná výhra. Chorvatská kolegyně Greta, nefalšovaná feministická bojovnice za spravedlnost, se velmi rozhořčeně vyjadřovala k současné politické prezentaci země v čele s prezidentkou (mimochodem obě jsou rodačky z Rijeky), která, podle jejích slov, pro chorvatské ženy nic pozitivního neudělala a nedělá. Naopak, je to pouze představitelka machistické moci její politické strany. (V žebříčku nejvlivnějších žen podle časopisu Forbes, je chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová na 39. místě, Česko žádnou takovou ženu nemá).

Pak se také naše skupiny pustily do návrhů projektů ve třech oblastech: podnikání žen, genderově korektní jazyk v médiích (kde měla výbornou přednášku srbská lingvistka Tamara), rod (gender) obecně. Takže se objevovaly návrhy jak zapojit mladé ženy do podnikání, jak se naučit marketingu, financím, přivést pozitivní příklady úspěšných žen podnikatelek a jak používat a posílit roli síťování a k tomu by
měly pomoci také případové studie.

Bohužel, nabyly jsme všichni a všechny dojmu, že nikde není prostředí nakloněno přátelsky k genderově správnému používání jazyka v médiích. Chybí vůle, vzdělání, kultura a kultivovanost, ale i lhostejnost samotných žen. Politici a političky se tváří, že se tato věc přežila nebo že ji netřeba vůbec řešit. Ale existuje, a to i ve skrytých dvojsmyslných verbálních narážkách nebo reklamách. Hned na letišti v Praze (považte v Praze, a to jsem tvrdila na Balkáně, že u nás by se nic takového už neobjevilo!) jsme minuly reklamu, kde byla zobrazena krásná žena s obrovskými ňadry a byla to reklama na pivo, sýr či co? Už se nepamatuji, ale jak by řekla jedna nebožka česká spisovatelka: „Tady se bez nahé ženské neprodá ani hřebík“... Ale nikdo si toho nevšímal, vždyť reklama přece prodává, ne?

Jiřina Castorena Sanchez

Jedno máme ale společné: jsme Business and Professional Women…. cestou do Sajanu v Srbsku vypráví Jana Jakoubková

Menšiny, stereotypy, předsudky a diskriminace. To bylo téma naší diskuse v úterý. Opět jsme využili hraní role play. Po každé scénce navíc měla skupina udělat zmrzlý obraz, který definoval scénku a její význam....

více čtěte zde v krátké reportáži... Report Srbsko Jana Jakoubková

Pojeďte s námi do Srbska 20-27. červenec

Participants profile: 4 participants 18 - 30 (+ 1 team leader)

Type of project: Youth Exchange funded by the European programme Erasmus+

Project Theme: “Gender Sensitive Journalism and Reporting – Promoting Change for Gender Equality ”

Dates: 20 - 27th July 2017 / 7 nights 

Accommodation: 3 star hotel for youngsters / or private houses

Place: Kikinda (Sajan), Serbia

Hosting organisation: Forum Zena Serbia

Involved countries: Bulgaria, Macedonia, Italy, Czech Republic, Serbia, Estonia

This activity of our project will be held in a village Kikinda laying in the North Banat District of Serbia. It is situated in the Autonomous Province of Vojvodina. The village has a  Hungarian ethnic majority and is located approx 2 hours from Belgrade and 1,5 hrs from Szeged (Hungary). Population of 1,164 (2011 census).

Youngsters will be dedicated to exploration of citizenship, its place in EU strategies and documents. They will also work on methods engaging youth into activities exploring their skills and triggering local activities.

Kikinda village

Program:

  • Day 1 - arrival day and welcome dinner
  • Day 2 - 6 - team activities including exploring town and surrounding
  • Day 7 - departure day, ends with breakfast

Financial conditions:
– Food, accommodation and activities are 100% covered by the project
– Travel costs are 100% covered by the project up to a maximum of 170 EUR / participant
- Travel insurance is not covered

As a result of the participation in this project, will be issued a European certification (“Youthpass”) certifying the skills gained and valid for the European CV.

Travel info:

Citizens of EU member states and selected Western Balkan countries can enter Serbia with valid ID card. Participants from participating countries on this project do not need visa to enter Serbia.

We strongly recommend obtaining travel insurance, even though it is non-refundable.

Local currency is DINAR. 1 EUR = approx 123.5 DINARS.

 

In order to take part in the selection process, please send us email on Helena.Dreiseitlova@bpwcr.cz. We are looking forward to your message. For more information, contact Project Manager Helena.

 

Participants will be added (if not already) to the projects e-mailing list and Facebook group so as to provide quicker information flow.

Co se v mládí naučíš.. aneb výzva na zapojení do výměny mládeže na červenec 2017

Výměny mládeže - co je to?

Co je to výměna mládeže?

Výměna mládeže je mezinárodní projekt určený všem mladým lidem. Více skupin se díky ní mohou potkat a pracovat na tématu, které je zajímá, zároveň tak

  1. poznat nové lidi
  2. získat zajímavé zážitky
  3. něco nového se naučit
Co je cílem této akce?

Díky zážitkům z přípravy, organizace a hodnocení výměny získávají účastníci a organizátoři nové znalosti a dovednosti, poznávají jiné kultury a rozšiřuji si své obzory a možnosti svého budoucího uplatnění. Prostřednictvím výměny se tedy mladí lidé osobnostně rozvíjejí. V neposlední řadě má mezinárodní výměna vliv na širší veřejnost ať již bezprostředním kontaktem s cizí kulturou, nebo šířením výsledků projektu.

Požadovaná kritéria na účastnice projektu:
  • Datum projektu, kterého se BPW bude účastnit je 20-27. července 2017
  • aktivita trvá 7 dní
  • počet účastníků: 7, (min. 6 ve skupině + min. 1 vedoucí)
  • Místo konání: město Topola, Srbsko
  • věkové omezení 26 let
  • nutné umět se domluvit anglicky

Pokud chcete vědět více o projektu, mrkněte na stránky projektu. Přihlásit na červencový termín se můžete emailem Helena.Dreiseitlova@bpwcr.cz.

Těšíme se na vás 🙂

Helena Dreiseitlová

 

Trénink, nebo seminář? V zahraničí se toho spoustu naučíš…

Mobilita pracovníků s mládeží

Podpora profesionálního rozvoje pracovníků s mládeží prostřednictvím seminářů, školení, studijních návštěv, vytváření partnerství či praktických stáží.

Co je to mobilita pracovníků s mládeží?

Projekty zaměřené na mobilitu pracovníků s mládeží umožňují pořádání mezinárodních školeníseminářů, vytváření partnerství, studijních návštěv a praktické stáže. Organizace a neformální skupiny mladých lidí tak mají možnost zkvalitňovat svou práci s mládeží, vyměňovat si zkušenosti a dobrou praxi, navazovat či zkvalitňovat partnerství a připravovat společné projekty.

Co je cílem mobility pracovníků s mládeží?

Hlavním cílem je zkvalitňování práce s mládeží a aktivit neformálního vzdělávání v zúčastněných organizacích a jejich okolí. Projekty by se měly zaměřovat také na tvorbu nových inovativních projektů v rámci programu Erasmus +.

Jak by měl projekt vypadat?

Projekty musí navazovat na reálné potřeby v práci s mládeží, musí mít jasně daný záměr, cíle, aktivity a zpracovanou strategii k šíření výsledků. Je možné využít informace z bývalého programu Mládež v akci.

Požadovaná kritéria:
  • žadatel je vždy ze země programu, partnerské organizace mohou být i ze Sousedních partnerských zemí EU
  • v projektu musí vždy figurovat min. 2 organizace/neformální skupiny – žadatel a partner
  • aktivity se musí konat v zemích, odkud pochází žadatel či partneři
  • jednotlivé aktivity trvají 2 dny až 2 měsíce bez dnů potřebných na cestu
  • počet účastníků: maximálně 50 včetně (je-li to relevantní) školitelů, facilitátorů a podpůrného personálu
  • žádné věkové omezení pro účastníky
Ukázky projetů:

GENDER IN YOUTH WORK, kterého se členky BPW zúčastnily v roce 2016. Zahrnoval 3 výjezdy do Makedonie a Albánie a vy se můžete nechat inspirovat na stránkách projektu, kde účastnice sdílejí svoje poznatky a fotky z cesty.

A kam se vydáte vy???

Helena Dreiseitlová / koordinátorka projektu GPCO 2016 a GSJP 2017.

Máte už svůj certifikát Youthpass?? a jak ho získat… s námi !

Jste členka BPW a zajímáte se o zlepšení angličtiny, poznání osob z jiných zemí, zajímá vás práce s mládeží a jak je zapojovat do svých aktivit?

POJEĎTE S NÁMI NA ERASMUS PLUS !

Výstupem každé cesty je  tzv. Certifikát Youthpass

Všichni účastníci projektů mobility osob v oblasti mládeže mají možnost získat certifikát Youthpass, který je nejen potvrzením účasti na projektu, ale také nástrojem k sebereflexi a zhodnocení získaných kompetencí. Více informací najdete zde.

Jaké aktivity jsou vhodné pro vás a co to obnáší???

Pod tuto akci patří výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba (EDS), strategická EDS a mobility pracovníků s mládeží, jako jsou školení, semináře, vytváření partnerství a studijní pobyty. Základní informace pro orientaci v programu Mládež naleznete v publikaci Jak se zapojit do neformálního vzdělávání...

Mobility osob jsou rozděleny na:

  • výměny mládeže (tzv. Youth Exchange, omezené věkem)
  • Evropskou dobrovolnou službu (EDS) - dlouhodobé stáže v zahraničí
  • mobilitu pracovníků s mládeží (tréninky a semináře na podporu znalostí práce s mládeží)
  • strategickou EDS

Nejbližší projekt, do kterého se členky BPW mohou zapojit nese název

Gender Sensitive Journalism and Reporting – Promoting Change for Gender Equality.

První členky vyrazí již 12.května do Bělehradu. Bude jich 5 a svou účast již potvrdily. Více se dočtete na facebooku.

Je Vám do 26 let a chcete se zúčastnit projektu v Bělehradě v dalším termínu 20 - 27. červenec? Napište nám na Helena.Dreiseitlova@bpwcr.cz.