Rozdíl v odměňování žen a mužů je v Česku dlouhodobě jeden z největších v Evropě. Jde ale o obecný pohled, který je do jisté míry zkreslený, jak ukazuje nový průzkum. Na jednu stranu z něj vyplývá, že je žen v lépe placeném vedení českých firem stále málo. Pozitivní ale naopak je, že jakmile se do managementu dostanou, může být jejich plat s mužem v podobné roli srovnatelný. Příjmy českých manažerek jsou tak naopak nad průměrem EU.
Publikováno v Hospodářských novinách 12. 8. 2024
Z oficiálních dat Eurostatu vyplývá, že celkový gender pay gap, tedy rozdíl v platech mužů a žen, se v Česku pohybuje okolo 18 procent – o tolik tedy berou ženy v průměru méně než muži. Průzkum EXESS (Executive Salary Survey) od analytické společnosti Vissto a pracovního portálu ExecutiveJob.cz, který mají HN k dispozici, ale přináší nový pohled. Rozdíl totiž není tak velký, pokud se mezi sebou srovnávají pozice se stejnou náplní práce.
„V některých plošných průzkumech se pouze vezme celková průměrná mzda žen a celková průměrná mzda mužů a ty se porovnají mezi sebou,“ říká šéf a zakladatel firmy Vissto Pavel Vrtiška. Jeho tým oslovil více než 1200 českých manažerek a manažerů z různých firem podle velikosti a odvětví. Kromě rozdělení na ženy a muže také porovnali odměny na srovnatelných pozicích z pohledu hierarchie firem. A vyšlo jim, že pokud jde o manažerské pozice, je v Česku rozdíl v odměňování mužů a žen reálně 4,2 procenta.
Pro srovnání, v evropském průměru byl celkový pay gap podle posledních dostupných dat z roku 2021 na úrovni 12,7 procenta, zatímco rozdíl mezi manažery a manažerkami byl 23 procent. Zároveň je ale v Evropě ve vedení firem žen více, a to asi třetina.
V Česku je žen v managementu podle čerstvé analýzy společnosti Vissto naopak jen necelých 20 procent. „Průměrná vyšší mzda mužů v plošných průzkumech je tak mnohdy ovlivněna zejména jejich výraznějším zastoupením na vyšších manažerských pozicích, které s sebou samozřejmě nese i vyšší odměňování, a navyšuje tak výrazněji průměrnou mzdu mužské populace,“ komentuje Vrtiška.
Prakticky shodných mezd s muži dosahují podle analýzy ženy v nižším managementu, tedy na pozicích vedoucích oddělení až o stovkách lidí nebo menších týmů řádově v desítkách zaměstnanců. Tam dokonce manažerky berou v průměru asi o procento více než muži. Situace se ovšem mění s tím, jak se jde ve firemní hierarchii směrem vzhůru. Pay gap je na pozicích manažerů, kteří pod sebou mají finance, marketing nebo obchod firem, bez bonusů 7,6 procenta.
Největší propast analytici pozorovali na nejvyšších pozicích, tedy u výkonných ředitelů a ředitelek firem. Tam byla žena zhruba každá desátá. Rozdíl v odměnách oproti mužům, kterých je na pozici CEO většina, byl necelých 13 procent, a to bez bonusů.
Ženy málo vyjednávají
Například podle bývalé vysoké manažerky Komerční banky a zakladatelky konference a kampaně Equal Pay Day v ČR Lenky Šťastné toto číslo dokládá jeden z převládajících problémů z hlediska rovného přístupu žen v byznysu. Ukazuje se totiž, že si ženy oproti mužům méně věří, a pokud se na pozici vůbec dostanou, ve větší části případů si nedokážou vyjednat tak vysoký plat jako oni.
„Protože je zatím žen ve vedoucích pozicích málo, berou jako velkou poctu, když je vynesou do vysoké pozice. Něco ženě nabídnou a ona málo vyjednává,“ popisuje Šťastná. Zpravidla pozoruje, že jsou muži schopnější si vyjednat vyšší bonusy a další benefity a faktická výše jejich odměny tím ještě dále roste.
Problém vidí odbornice v tom, že česká společnost stále není na manažerky tolik zvyklá. „Ženy jsou v byznysu pořád nové, nejsou v rozhodovacích pozicích tak dlouho. A chovají se trochu jinak než muži. Potřebují ve firmách vytvořit jiné podmínky.“ Zejména by podle ní měly firmy systematicky připravovat ženy na to, že můžou pokračovat do vedoucích pozic, což se nyní tolik neděje.
Ze zkušenosti headhunterky Barbory Tomšovské se zároveň na ženy ve vedení kladou vyšší nároky. „Myslím, že žena musí být vždy daleko lepší než muž na stejné pozici. Musí být pracovitější a průraznější, aby se tam vůbec dostala,“ říká šéfka agentury Touchdown, která se specializuje na hledání topmanažerů.
Tomšovská upozorňuje na to, že se stále více firem, především těch větších a zahraničních, snaží cíleně ženy do vyšších pozic dosazovat. „Je otázka, do jaké míry to tak skutečně myslí a jestli to není jen HR marketing. Ale tak jako tak je výsledek pozitivní, někam se to posouvá.“ Vyvážené zastoupení obou pohlaví firmě podle ní vždy prospěje a přináší jistý balanc. „Zároveň ale nefunguje ani jeden extrém – nebývají dobré ani čistě ženské, ani čistě mužské kolektivy,“ dodává.
Největší pay gap je u nejmladších
Podobný dojem z trhu má například i generální ředitel české pobočky personální společnosti Randstad Martin Jánský. „Žen je ve vrcholových manažerských pozicích méně, ačkoli řada firem se snaží tento trend změnit a pracují na tom, aby měly více žen na vysokých postech.“
Nízký počet manažerek podle něj ovlivňuje několik faktorů. Hlavním je mateřství, které ženy obvykle na několik let vyřadí z pracovního procesu. Odborníci také dlouhodobě zmiňují problém s nízkými kapacitami mateřských škol, což jednoho z rodičů, častěji matku, nutí zůstat s dítětem delší dobu doma.
To podle Vrtišky ilustruje i fakt, že největší rozdíl v platech je podle analýzy ve věkové kategorii do 35 let, tedy v době, kdy ženy nejčastěji absolvují mateřskou a rodičovskou dovolenou. „Po návratu do práce se pak jejich mzdy zvyšují pomaleji,“ doplňuje čestná prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek Kateřina Haring.
Headhunterka Tomšovská v této souvislosti doplňuje, že ženu může mateřství profesně paralyzovat. „Pokud už předtím byla manažerka, může si spíše dovolit chůvu a zařídit si to. Ale pokud na vyšší pozici doposud nebyla, je to těžší – vydělává zpravidla méně než její muž, a tak se dohodnou, že bude žena doma. A žena tím profesně ztrácí.“
Rovnější přístup k příležitostem na pracovním trhu má zajistit i několik nových pravidel schválených na úrovni Evropské unie. Jednak je to směrnice stanovující kvóty na zastoupení žen ve výkonném vedení společností, jejichž akcie se obchodují na burze cenných papírů – měla by jich tam být alespoň třetina.
S narovnáním rozdílů v platech žen a mužů pak mají pomoci pravidla obsažená ve směrnici o transparentním odměňování. Jejich podobu pro Česko nyní připravují úředníci na ministerstvu práce a sociálních věcí. Na základě nich budou firmy s více než 100 zaměstnanci muset na dotaz sdělit svým lidem výši mezd jejich kolegů na stejné nebo srovnatelné pozici. Cílem je srazit celkový pay gap na 5 procent.
Společnost Vissto plánuje letos ve spolupráci s Centrem udržitelné budoucnosti spustit velký průzkum Pay-fair.cz, v rámci něhož budou sbírat informace od firem o platech. Podniky zároveň od analytiků můžou v rámci přípravy na nová pravidla zjistit, jak jsou na tom s pay gapem.
Rozhovor vedla Kristýna Matějková.
