Equal Pay Day Czechia je největší konferencí o ženách v Česku. 30 osobností řečníků z celého světa přináší nový pohled na témata #equalpay a rovných příležitostí, networkingové příležitosti a největší ženský speed mentoring, na kterém se představí 70 inspirativních mentorek. S potěšením oznamujeme, že svou účast na letošním ročníku potvrdila i J. E. Anna Azari, velvyslankyně Státu Izrael.
Vážená paní velvyslankyně, děkujeme za exkluzivní rozhovor pro organizaci Business Professional Women v rámci akce Equal Pay Day. Cílem konference je upozornit na existenci rozdílů v odměňování žen a mužů, které v současné době v České republice dosahuje 16 %. Jaká je situace v oblasti rovného odměňování v Izraeli?
Situace v Izraeli se může zdát jako trochu horší, mám k dispozici údaje z Izraele z roku 2021 a ženy v průměru dostávaly 83 % platu ve srovnání s mužskými protějšky. Část rozdílu vychází z toho, že muži jsou placeni za práci přesčas. Dlouho jsem pracovala ve státní správě a podle zákona by měl být plat pro muže i ženy stejný. Ve skutečnosti však odměňování není založeno na výsledcích, ale spíše na celkovém počtu hodin strávených v práci. Podle některých studií tráví muži v práci asi o 14 % více času, což rozdíl v odměňování dále zvyšuje.
Podělím se o své zkušenosti z izraelského ministerstva zahraničních věcí. Žena musí odvádět stejný výkon jako muž na stejné pozici. Nemá čas na to, aby si vyměňovala názory při postávání u kávovaru, nemá čas na společenské události a navazování kontaktů večer, musí dokončit práci včas. Nejenže dostává nižší plat, ale přichází i o společenská setkávání, která jí mohou pomoci v kariérním postupu.
Je zajímavé počítat rozdíly v odměňování žen a mužů pouze meziročně. Jako diplomatka bych asi neměla sdílet následující postřeh. Pokud jde o Českou republiku, zaznamenala jsem fenomén nejdelší mateřské dovolené na světě, která ovlivňuje příjem ženy mnohem déle než jen po dobu samotného trvání, protože má vliv i na výši důchodů. Proto bychom měli spíše dělat srovnání příjmových rozdílů mezi muži a ženami v průběhu celého života. V tomto případě se domnívám, že výsledky pro Česko by byly mnohem horší než pro Izrael.
Vedle tzv. „gender pay gap“ se na konferenci Equal Pay Day diskutuje aspekt tzv. „respekt gap“. Diskriminace se netýká jen peněz, ale také rovného zacházení a příležitostí. Z našich rozhovorů vím, že Izrael se otázce rovného zacházení velmi věnuje.
Nešla bych tak daleko, abych řekla, že se Izraeli podařilo tento problém vyřešit. Dokonce i skandinávské země, které jsou v oblasti ochrany žen nejvyspělejší, se s tímto problémem stále potýkají. Izraelská vláda však prohlásila rovnost žen a mužů za jeden ze svých cílů. Bez takového rozhodnutí shora nelze mnoho dosáhnout. Na každém ministerstvu a v každém vládním úřadu je vyhrazena konkrétní osoba odpovědná za rovnost žen a mužů. Na vrcholu pyramidy je osoba odpovědná za dohled nad rovností žen a mužů přímo v úřadu předsedy vlády.
Nyní opět uvedu příklad z izraelského ministerstva zahraničních věcí. Existují dva zásadní úkoly, které má příslušný úředník, zpravidla se jedná o úřednici, pro rovnost žen a mužů, na starosti. A ještě dodám, že dotyčná osoba musela absolvovat speciální školení v dané problematice. První otázka se týká případných stížností na sexuální obtěžování. Izraelské zákony o sexuálním obtěžování patří k nejpokrokovějším na světě a jsou velmi tvrdé. Podle nařízení nelze stížnost na sexuální obtěžování jen tak zamést pod koberec. Každý nahlášený případ musí být prošetřen. Rovněž je nutné informovat příslušné osoby o probíhajícím vyšetřování. Nemůžete si dovolit provést vyšetřování a pak zjistit, že dotyčný byl mezitím jmenován velvyslancem. Každé vyšetřování je buď předloženo policii, orgánu pověřenému ministry vlády, nebo je prokázáno, že k žádné újmě nedošlo. Vidíte tedy, že každý případ je velmi důkladně prověřován.
Druhou záležitostí, kterou se zabývá úředník pro rovnost žen a mužů, je účast ve jmenovacích komisích. Jelikož se izraelská vláda snaží prosazovat jak ženy, tak menšiny, podle zákona platí, že pokud máte dva lidi s podobnou kvalifikací, měli byste do funkce jmenovat právě zástupce menšiny.
Zmínila jste roli vedoucích pracovníků. Předchozí izraelská vláda byla skutečným zastáncem celkové diverzity, nejen genderové.
Skutečné vedení shora je nezbytné. Když do úřadu nastoupil Jair Lapid (ministr zahraničních věcí v předchozí izraelské vládě), setkal se s vrcholovým vedením mého ministerstva a zmínil se, že tam nebyly přítomny téměř žádné ženy. Prohlásil, že neodejde, aniž by situaci zlepšil. Obvykle politici neplní to, co slíbili. V tomto případě Yair Lapid, nejenže splnil, co slíbil, ale
v některých případech dokonce převrátil genderovou rovnováhu na ministerstvu. Na úrovni ředitelů odborů začaly být ženy ve většině, za jeho působení bylo také jmenováno mnoho velvyslankyň. S ohledem na výše řečené však musím podotknout, že za současné vlády se situace vychyluje zpět ve prospěch mužů. Za předchozí vlády bylo mnoho žen na pozici generálního ředitelek, což je v hierarchii pozice o jednu úroveň hned pod ministrem. Dnes tam není zastoupena žádná žena. Ukazuje se, že rovnocenné zastoupení je velmi proměnlivé a boj o práva žen neustává. Je to jako s demokracií. Není to tak, že jste jí dosáhli a máte ji navždy. Musíte o ni bojovat.
Na konferenci Equal Pay Day se rovněž otevřeně hovoří o předsudcích vůči ženám. S jakými předsudky jste se setkala během Vaší úspěšné diplomatické kariéry Vy?
Dovolte mi opět na otázku odpovědět trochu z jiného úhlu pohledu, tak jak to ráda dělávám.
Za jednu z největších překážek kariérního postupu žen považuji předsudky, které si způsobují samy ženy, jinými slovy očekávání žen od žen samotných. Zmíním opět příklad konkrétní situace v podobě výběrového řízení na ministerstvu. Žena se přihlásí až po té, co si je jista splněním všech požadovaných kvalifikačních kritérií. Muž se sotva obtěžuje si je vůbec přečíst a přihlásí se hned. Srovnávaly jsme Izrael a Českou republiku a viděly jsme, že čísla o rozdílech v platech jsou podobná. Domnívám se, že Izrael začíná být pokročilejší právě v otázce sebeuvědomění žen. Máme stále více organizací, které ženy podporují a připravují je na další kariéru. V Česku dost takto zaměřených organizací nevnímám, samozřejmě jsou výjimky. Předsudky lidí, kteří na dané pozici pracují už dlouho, asi zůstanou. Co je potřeba změnit, jsou výhradně mužské networkingové sítě. Zejména v Izraeli. Všichni byli v armádě, všichni se tak znají a vytvářejí sítě typu "kamarád přivede kamaráda". Přirozené je přivést lidi, kteří jsou nám podobní. Musíte pracovat na uvědomění celé společnosti, abyste poukázali na to, že nejlepší výsledky přinášejí skutečně různorodé týmy. Máme před sebou ještě dlouhou cestu.
Ženy a jejich příběhy by měly být více vidět a slyšet. Jaká je Vaše rada?
To je těžká otázka. Vraťme se k předsudkům, které si způsobujeme samy. Zejména ve větších skupinách se ženy domnívají, že by měly mluvit, jen když mají novou informaci, zatímco muži mluví, aby ukázali, že jsou přítomni. Proto považuji mentoringové programy pro ženy za nejúčinnější nástroj, jak posílit postavení žen. Mentor vám poskytne konkrétní, na míru šité osobní rady. Moje bývalá kolegyně, diplomatka, odešla z ministerstva a založila si vlastní společnost, která pomáhá ženám s propagací a prezentací. S radostí mohu říci, že je úspěšná a získává zakázky od firem, které pochopily, že přináší hodnotu.
Právě speciálnímu formátu speed mentoringu je věnován druhý den konference. Jakou mentorskou radu byste dala ženám v ranné fázi jejich kariéry?
Nechci dávat obecné rady. Celá myšlenka mentoringu spočívá v poskytování konkrétních rad ženě s ohledem na její individuální situaci. Obecně bych poradila, aby si jako mentora hledala také muže. Potřebujeme mezi sebou progresivní muže. Nejde o boj mužů proti ženám, ale o to, aby muži a ženy společně usilovali o lepší společnost. Druhá rada by zněla: "Neomlouvejte se". My ženy se příliš často snažíme omlouvat za to, že neumíme dostatečně dobře jazyk, že nejsme odbornice a za mnoho dalších věcí. Prostě se neomlouvejte. Nejsem proti omlouvání se v běžném životě, ale ne v těchto konkrétních profesních situacích.
Přijďte si 31. března 2023 osobně poslechnout životní příběh Anny Azari. A dozvíte se, proč na začátku své kariéry nosila červené sako.
Pro Business & Professional Women CR Linda Štucbartová.
Anna Azari je izraelská diplomatka, v současné době velvyslankyně Izraele v České republice. V minulosti působila mimo jiné jako velvyslankyně v Rusku, Polsku, na Ukrajině a v Moldavsku. Narodila se v litevském Vilniusu a do Izraele emigrovala s rodinou v roce 1972. Vystudovala Haifskou univerzitu, kde získala bakalářský titul z historie a anglické literatury a magisterský titul z politických věd. V izraelské zahraniční službě působí od roku 1980. Jejím prvním zahraničním působištěm bylo San Francisko, kde v letech 1989-1992 zastávala pozici generální konzulky Izraele pro celou oblast severozápadního Pacifiku.
