Wiki píše: “Přesná definice feminismu je díky obsáhlosti problematická. V současnosti se ovšem feminismus věnuje rovnoprávnosti žen i mužů.” Co to znamená?
Například když žena pracuje s mužem v týmu se stejným vzděláním na stejném projektu za stejný čas, měla by dostávat stejný plat. Stejné rovná se rovné. Ale nebývá tomu tak. Česká Republika se stále drží na posledních příčkách v Evropě s průměrným rozdílem 22%.
Feminismus je o rovnosti.
Ve světě existují i radikální formy feminismu, které “sahají až k popírání jakýchkoliv rozdílů v dispozicích pohlaví nebo propagují vyloženě nepřátelský přístup k mužům.” Radikální feminismus však musí dostat jasné NE stejně jako třeba terorismus, exorcismus, absolutismus, fanatismus a podobné skvělé -ismus. Věřím, že většina z nás neuznává nic radikálního, snad proto, že cokoliv “vyhroceného do extrému” (takto chápu radikální) není slučitelné s respektem.
My v Čechách používáme takové krásné přísloví: všeho s mírou a já ráda používám “všeho s Mírou”. Přijde mi to vtipné a pokud to vysloví žena, vyjadřuje to pro mne spolupráci mužů a žen. A o to by mělo jít - nebojovat.
Na druhou stranu, pokud by ti “vyhrocenější, inteligentnější, obdarovaní, výjimeční a nej nej nej” nestáli za svými názory, nápady a myšlenkami, nebyli bychom tam, kde nyní. Nebyla by elektřina, internet, ani volba. Sny musí být veliké, aby posunuly planetu, nebo lidi na ní. Sny musí být za hranicí běžného myšlení, aby přesvědčily většinu. Ten střední proud. Prý ovce.
“Ta zlá feministka šla a nepřestala dokud neprosadila právo volit.” Ano, i ženy mohou volit.
“Ta zlá feministka šla a dosáhla toho, aby ženy mohly studovat.” Jakou školu prosím bude studovat Vaše dcera? A jaké si vybere povolání? Bude “popelář” nebo astronautka?
Všimli jste si? Ano, nejsme zvyklí na dvojí názvosloví a jako konzervativní národ nechceme moc změn, ani slyšet o tom, že by se věci měly psát “genderově korektně.” Nemusíme. Uvádět v médiích učitel a učitelka nebo pomocník a pomocnice by při bujaré představě mohlo prodloužit čas hlavních zpráv až o polovinu, ale pokud vydáváte inzerát na pracovní pozici, přeci hledáte vhodného kandidáta/kandidátku - ženu nebo muže. Stejně tak pokud píšu sama za sebe, nebo pracovní email, nechci být manažer. Jsem prostě manažerka. Ano, jsem žena manažerka a nosím sukně. A taky kalhoty, protože kdysi dávno jedna "zlá feministka" a rebelka začala nosit kalhoty, aby mohla jezdit na divokém Západě na koni vedle muže. Je to snad špatně? Neměla by žena jezdit na koni?
Feminismus chápeme jako respekt skutečnosti, že humánní obyvatelé planety Země jsou dvojího pohlaví. Padesát na padesát. Že všichni mají mozek, srdce a své sny. Aby je mohli uskutečňovat opravdu všichni, musí mít rovné šance. Alespoň ty genderové.
Dělat kariéru je naplňující, ale bát se, že “nám ženy seberou moc” už není současný feminismus. Feminismus není boj, jen nabízí rovnou šanci všem. Na naplněný a šťastný život, ať už se jedná o volbu pro kariéru nebo rodinu, ať se jedná o muže, nebo ženy.
Helena Dreiseitlová
Nikdy neříkej nikdy
