Příspěvky

České ženy jsou vzdělané a – chudé!

Naši rodiče nám od mládí vtloukali do hlavy, že se musíme dobře učit, že musíme mít vysokoškolské vzdělání, abychom nebyly závislé na nikom, ani na mužích, nevíme, co se může stát, protože jedině tak můžeme mít dobré zaměstnání, které nás a naše děti dobře uživí (prý lépe než předešlé generace našich matek).

Ani jednu z nás tenkrát nenapadlo, když nám bylo sedmnáct nebo AŹ těch pětadvacet, že se dožijeme Až PADESÁTI let. A ouha! Najednou nikoho dnes nezajímá naše dosažené vzdělání (Učit se, učit se, učit se - …dnes se používá anglický termín "life long education"), ani naše zahraniční zkušenosti, ani naše jazykové znalosti, ani naše pracovní zkušenosti z mezinárodních firem. Pravda, na založení IT start-upu nejsme už dostatečně připravené a energie také ubývá.

Jen se nám padesátnicím vyčítá, že se nechceme stěhovat za prací, že neumíme s počítačem a že neumíme jazyky. To víte, absolventka Sorbonny je "málo svižná", tak se jí zbaví, komu by se vlastně hodila? Pracovní nabídky jsou vhodné pro každý věk! - radostně zajásáme, když vidíme inzeráty, a to i ze státní správy, která by měla ctít věkovou nediskriminaci, abychom hned vzápětí zjistily, že jsou vhodné pro absolventy a nabízí práci v mladém kolektivu. Což v praxi znamená – padesátnice, dále nečtěte, ani se nepokoušejte tam poslat svůj životopis.

Takže nám nezbývá než začít od nuly. ..."A proč se ucházíte o tohle místo, když jste pracovala v zahraničí a mluvíte několika jazyky?"... se vás ptá dědula středního věku na nekončících výběrových řízeních, vedle něj znuděná mladší asistentka či co, na výběrkách potkáváte spoustu typy lidí, kteří rozhodují o vašem osudu, jestli budete mít na jídlo nebo na nájem.

Takže vzdělané české padesátileté ženy jdou jako kdysi v padesátých letech minulého století pracovat do skladů, věznic jako vychovatelky po náročných zkouškách, jako vrátné, uklízečky, do pokladen v supermarketech, kdo má štěstí, jako prodavačky. Zatímco v USA mají sedmapadesátiletou astronautku, tady jste v tomto věku odepsaná, ač byste předváděla cokoliv.

Třetinu nezaměstnaných lidí v ČR tvoří lidé nad padesát let. O tomto neblahém fenoménu se začíná pomalu opatrně mluvit, ale zajímavé je, že tento problém mají na starosti mladí lidé, jak na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak i v různých organizacích za dotované granty z EU.

Proč se svým problémem nezabývají ti a ty, co se jich to týká? Nikde tyto lidi v tomto věku na pracovních pozicích nevidím. A pak sociologové píší o feminizaci chudoby. Inu, podle strany lidovců jsme nenašly ty "správné chlapy", spoléhaly jsme se bohužel jen na naše vzdělání a vědomosti.

 

Jiřina Castorena

Outfit nade vše

První dáma Francie je ve skvělé formě. Alespoň to tvrdí prezident nejvýznamnější světové velmoci, a ten přece musí vážit slova.

Nebo také ne. Nebo se úplně klidně může chovat jako nevychovaný macho bez špetky vkusu. Už jen chybělo, aby dodal – na ten věk. V tomto případě se ale první muž světa svými nevymáchanými ústy trefil. Brigitte Macronová je zjevně ve skvělé formě. Díky tomu je ženou inspirativní.

Teď by měl přijít na řadu rozbor šatníku, doporučení na téma jednoduchost a kvalita. To samozřejmě platí, a i když se většině z nás nejspíš nikdy nepřihodí, aby se naší garderobou zabývaly módní domy Dior nebo Louis Vuitton, můžeme se od manželky francouzského prezidenta lecčemu přiučit.

Těch článků na téma „Jste ve skvělé kondici“ je na internetu několik stovek, ne-li tisícovek. Hulvátství amerického prezidenta si jaksi nelze nevšimnout. Teprve když se prochroustáte všemi těmi odkazy, dozvíte se, že paní Brigitte se ve své nové roli chce věnovat vzdělání. Koneckonců je to učitelka. Vzdělání je v kontextu měnícího se světa asi tak stomilionkrát důležitější než bujná blond hříva francouzské první dámy. Známe už spoustu chic kousků z jejího šatníku, víme, jak romance s budoucím prezidentem začala, média nás zásobují názory povolaných i nepovolaných na téma věkového rozdílu, ale co si paní Macronová myslí o svém klíčovém tématu, totiž vzdělání, to se jen tak nedozvíte.

Je matkou tří dětí, mnoho let učí, zajímá se o autismus… Celkem určitě bude mít nějaký názor na to, jak by se vzdělání mělo ve Francii rozvíjet, reformovat, kam by mělo směřovat. Možná budou její názory odborníci cupovat (to je jedna z mála jistot), možná budou trefné a pomohou francouzský vzdělávací systém posunout. Není ale moc o čem mluvit. Zatím je důležité, jestli je vhodné vzít do černých lodiček černé punčochy.

Rozhodně je fajn, že je středem pozornosti žena, která pro nás může být inspirací. Žena, která v 64 letech nerezignuje na své ženství. Stačí se rozhlédnout v pražské MHD, aby člověk viděl, jak taková rezignace vypadá (a o penězích to není). Pravda ovšem je, že bude nejspíš inspirací pro ty, které se inspirovat chtějí, a ty už nějaké vzory nepochybně mají; paní Macronová je další „vzorek“ do takové sbírky. Ty, které na inspiraci kašlou, asi spíš s pohoršením zdrbnou ten věkový rozdíl a na další nákup zase zamíří do tržnice. Fakt, že její forma bude nejspíš výsledkem nejen genů, ale i disciplíny, nebude z těch rezignovavších chtít zřejmě slyšet ani jedna.

Být první dámou je vážně nevděčný džob. Možná i máte co říct, jen se nikdo neptá. Takže Brigitte Macronové držme palce, ať si tu formu udrží, protože pořád ještě věřím tomu, že otázky, které budou vyžadovat erudici, ještě přijdou a že její odpovědi budou natolik inspirativní, aby zastínily i nejnovější „kabošku ze šampsky“ (rozuměj kabelku z obchodu na Champs-Élysées).

 

Marie Petrovová 
ze sbírky "Napsáno rtěnkou"