Město nazývané kýčem Evropy na mě udělalo nesmírný dojem.

Z prvotní myšlenky odjet na Youth Exchange s BPW jsem byla nadšená. Když jsem se dozvěděla o cílové destinaci Albánii s dvoudenní přestávkou v hlavním městě Makedonie, trochu jsem znejistila. Nevěděla, co mám očekávat. S první procházkou po Skopje ze mě všechny obavy spadly. Město nazývané kýčem Evropy na mě udělalo nesmírný dojem.

Atmosféru nepochybně vytvářel kontrast chladné architektury a divoké přírody. Malebné obchody s lokálním zbožím, přátelské kavárny, restaurace a noční vyžití už mě jen ujistilo o nepochybně dobře začínajícím výletu. Další superlativy na sebe nenechaly dlouho čekat během další zastávky v Ohridu na cestě do Albánie. Blankytně modré čisté jezero, hory, klid, vznešeno a opět v kontrastu s pulzující hlavní třídou Ohridu, kterou lemovaly kýčovité butiky a prapodivné obchůdky všeho druhu. Každý pohled mě něco učil a nabíjel.

S příjezdem do Albánie jsem očekávala serioznější přístup a možná i trochu méně zábavy. Město Pogradec už nenabízelo mimo přírody tolik jako Skopje. O zábavu se tedy intenzivně staral program Gender in youth work. Na programu musím především ocenit výbornou načasovanost workshopu a přestávek. Vše utíkalo svižně, efektivně, přirozeně a prostor pro nudné chvíle rozhodně nenastal. Program nabízel informační hodnotu skloubenou se zábavou, což mě velmi překvapilo a bavilo. Hraní divadla na téma gender či tancováni před ostatními nebylo zrovna mým šálkem kávy, ale život jak víme není o pohodlnosti a zkrátka musíme přijímat nové výzvy, které nás naučí čelit svým fobiím.

Více než samotný program mě ale posunulo prostředí a především lidé, s kterými jsem tam trávila čas. Tým BPW byl pestrý. Setkala jsem se s mladými perspektivními dívkami různých názorů, na které bych pravděpodobně v běžném životě nenarazila. Celou naší skupinu éterických, alternativních a i tvrdě racionálních povah řídila statečná a trpělivá Helena, které se upřímně klaním. Organizace tohoto projektu BPW a speciálně tedy Helenou byla na výbornou. Helena byla spolehlivá, milá, usměvavá, ochotná, vše měla naplánované a uměla trpělivě poradit. Ráda se ptala na náš názor, pocity, o problémech chtěla diskutovat. Takhle si představuji přirozenou autoritu a leadra projektu.

Z programu jsem se vrátila nabitá informacemi, motivovaná a především pozitivně ovlivněná. Albánie je impresivní místo a já jsem vděčná, že jsem mohla vidět tuto okouzlující krajinu, získat nové informace a především potkat nové mladé lidi z Evropy a účastnit se zajímavých diskuzí.

Monika Miva

 

IMG_527013254155_10154194961542277_8278652141596314075_n

“Já s těma teploušema neletím!” Jak byste řešili tuto vypjatou situaci vy??

Při programu Youth Exchange v Albánii jsme natrénovali a sehráli scénku s genderovým tématem. Naším úkolem bylo vyměnit jakéhokoliv člena scénky (kromě problémového stěžovatele), aby se situace vyřešila podle Vašich představ.

No řekněte? Jaký máte nápad?

 

Nikdy jsem se ničeho podobného neúčastnila

Celou „akci“ jsem čekala více „oficiální“, ale finální výsledek byl úžasný.

Nikdy jsem se ničeho podobného neúčastnila, proto jsem nevěděla, co můžu očekávat a na co se těšit. Exchange jsem brala jako velkou výzvu – pojedu sama, do cizí země a program bude probíhat v angličtině.

Ohledně organizace ze strany BPW – Helena Dreiseitlová – vše bylo v naprostém pořádku, výborná komunikace. Helča měla vše zařízení z ČR – letenky, přeprava, ubytování, památky… za toto bych Helče ráda poděkovala a má můj velký obdiv. Helča nás po celou dobu pobytu neskutečně podporovala, věnovala se nám a veškeré problémy, kterých nebylo moc, řešila ihned.

Sešla se tam i skvělá parta lidí, což náš pobyt určitě ovlivnilo v pozitivním slova smyslu. Program byl pestrý a zajímavý, i když ne všechny aktivity byly pro mě jednoduché. U nějakých jsem i „trpěla“ – divadlo, flash mob…  ocenila jsem i většinu volných večerů.

Bohužel jsme se tam nesetkali jen se samými pozitivy… ohledně ubytování – čekala jsem všechno možné, ale toto opravdu ne… špinavý koberec na pokoji, vlhké zdi, sprchový kout ani toaleta neodtékaly, zima, nebylo topení a v hotelu byla špatně dostupná wi-fi, což bych ale brala jako nejmenší problém.

Tady bych ještě jednou chtěla poděkovat Helče, že jsme se společně rozhodly a šly do jiného hotelu, který jsme si hradily samy. Mně osobně to určitě moc pomohlo, neboť jsem byla v klidu.

Hotelové jídlo také nebyl žádný zázrak. Velmi mě překvapilo, že nám bylo řečeno, ať nepijeme vodu z kohoutku, ale přitom jiná k dispozici nebyla. O chuti čaje ani nemluvím… Každý den jíst takřka to samé mi také nepřijde to pravé, stejně jako vlažné jídlo… Hodně mi tam chyběl pravidelný přísun ovoce- zeleniny.

Prostředí Pogradce bylo moc hezké – jezero… jen škoda, že jsme neměli hezčí počasí.

Občas mě zarazilo, jak velké množství účastníků chodí pozdě… Asi to bude zeměmi, kde žijí a my na to nejsme zvyklí…

Stejně tak si myslím, že organizátoři by měli být nestranní a v případě nějaké diskuze…neříkat svůj vlastní názor či říkat, že s někým nesouhlasí. Celkově bych exchange shrnula jako pozitivní a novou zkušenost. Mám hezké vzpomínky, jak na další účastníky, prostředí, program, tak i na informace, které jsem se dozvěděla a jsem opravdu ráda, že žiju tam, kde žiju.

Děkuji, že jsem mohla být jedním z účastníků.

Hana Kočková

IMG_5048 IMG_5038 IMG_4987 IMG_4964