Více než stovka delegátek a prezidentek federací a klubů profesní asociace Business & Professional Women evropského regionu se setkala před Velikonocemi v Římě. Evropská organizace, do které patří i BPWCR, je nejsilnější regionální organizací BPW International. Zastřešuje 31 zemí a více než 18 000 členek. BPW Europe má poradní status v OSN a v Radě Evropy.
Na pořadu jednání byly otázky rovných příležitostí pro ženy a muže, jejich vývoj v Evropě v posledních letech i způsoby jak tuto situaci efektivně ovlivnit. Projektem BPW EU roku 2024 byl zvolen Van for Chernihiv, humanitární projekt na podporu Ukrajiny, který připomněl, že válka nekončí a vzájemná podpora žen může přinášet naději a radost i do míst, kde jí není nazbyt.
Organizace BPW EU se na svém velkém shromáždění formou deklarace připojila k plné podpoře ESG principů. Svými myšlenkami oslovila i mladou generaci prostřednictvím Young BPW symposia, na kterém vystoupily delegátky zastupující mladou generaci žen zúčastněných zemí.
Českou republiku na mezinárodním fóru zastupovala Mgr. Radmila Pinkavová Jirkovská MBA, vedoucí evropské pracovní skupiny projektu Women’s Empowerment Principles. „BPW Czech Republic pod vedením prezidentky Lenky Šťastné patří k nejaktivnějším pobočkám, podílí se na mezinárodních aktivitách a každoročně organizuje celou řadu úspěšných projektů. Máme být v tomto směru opravdu na co hrdé,“ zhodnotila na setkání naši práci Radmila Pinkavová Jirkovská.
Kromě participace na významném projektu Spojených národů Women’s Empowerment Principles, který česká pobočka BPW adoptovala, je to například Empowering Women Mentoring, zaměřeným na posilování vlivu žen ve firmách. Jedná se o vzdělávací projekt pro talentované ženy, které jsou na manažerské pozici nebo se na ni připravují.
Neméně významným projektem BPWCR, je i Akademie pro začínající podnikatelky (Academy for Women Entrepreneurs, AWE), organizovaná za podpory velvyslanectví USA. V roce 2023 ji absolvovalo 45 žen.
Nejvýznamnější akcí zaměřenou na podporu žen v nejbližších dnech můžete na vlastní kůži zažít atmosféru mezinárodní konference Equal Pay Day s podtitulem Příležitost, která se bude letos opět konat v Clarion Congress Hotel v Praze ve dnech 11. a 12. dubna 2024. Tuto výjimečnou akci podporuje již několikátým rokem mimojiné i Středoevropská iniciativa (CEI), letos ji dokonce označila za vlajkový projekt.
Smutná realita: Stále máme co dohánět, ale nejen u nás
V roce 2024 lze očekávat oživení zájmu o oblast rovných příležitostí pro ženy a muže ze strany firem i politických institucí, a to pod tlakem evropské legislativy i uvědomění, že firmám právě z důvodu nerovnosti unikají významné obchodní příležitosti.
Z evropských zemí je tradičně v gender gap indexu na předních příčkách (tj. s nejmenším rozdílem v odměňování) Švédsko, Holandsko, Dánsko, Španělsko a Belgie. Švédsko jednoznačně vede v přístupu žen k práci, ke vzdělání a v počtu žen na vlivných pozicích v politické sféře a ve firmách. Holandsko obsadilo prvenství v distribuci volného času a Lucembursko v rovném odměňování za práci na stejných pozicích.
Zeměmi, které se umístili na posledních příčkách jsou odzadu Rumunsko, Maďarsko, Česká republika, Řecko a Slovensko. Rumunsko je na tom nejhůře v přístupu ke zdraví, Maďarsko má naproti tomu nejméně žen na vlivných pozicích, Chorvatsko zaostává v distribuci volného času, Litva ve znalostech a Bulharsko má největší rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami na stejných pozicích.
Česká republika je na tom nejhůře v distribuci volného času. Volný čas věnovaný péči o ostatní členy domácnosti je v Česku ženskou doménou, muži se do těchto aktivit zapojují jen zřídka. ČR trpí také ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vysokou segregací, rozdělením profesí na typicky mužské a ženské, přičemž ty „typicky ženské“ jsou často hůře společensky vnímané i finančně oceněné.
Evropa se za posledních deset let nejvýznamněji posunula v zastoupení žen na vlivných pozicích, a to od roku 2010 o 17,9 %. Právě v této oblasti ČR zaostává za ostatními zeměmi nejvíce. Stagnace způsobuje, že se na pořadu dne stále častěji objevují otázky kvót a že se snažíme přiblížit evropskému standardu legislativně.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU a s evropským průměrným bodovým ohodnocením jsme totiž na velmi nízké úrovni stabilně a kvůli tomu jsem se propadli až na 26 pozici z 28 zemí. Podobně jako nám ujíždí vlak i některým dalším evropským zemím, například Estonsku, Maďarsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Slovensku.
