Já, dvě kamarádky a dvacet dva cizinců z celé Evropy, takový byl první den v Lotyšské Liepaji na tréninkovém kurzu UPRISE. Dvacet dva neznámých tváří, víceméně splývajících.
Druhý den coby členka týmu českých žen a zástupkyně Business and Professional Women ČR a jako všichni mí kolegové v kempu jsem dostala za úkol na papír napsat své jméno. Důvod zatím neznámý. Učinil tak každý z nás. A tímto okamžikem započal můj skvělý čas s neznámým tajným přítelem, který měl za úkol mi celý čas v Lotyšsku zpříjemnit.
Všichni jsme měli vložený papírek se svým jménem v košíku, plný košík jmen se vracel druhým směrem a každý si vytáhl jméno toho, komu měl za úkol zpříjemňovat pobyt - jako tzv. Secret friend (tajný přítel)
Celých sedm dní plných práce a zábavy.
Druhý den, po rozlosování jmen tajných přátel, kdy ještě žádný z nás pořádně nevěděl co má vlastně od zadaného úkolu očekávat a dělat, se mi po snídani na polštáři mé postele objevila oříšková čokoláda s milým vzkazem. Měla jsem radost, a zároveň jsem byla velmi zvědavá. Kdo je můj S.F.? (Secret Friend)
Další den ráno jsme se sešli na obvyklé ranní pozdravení. Probrali jsme plán dne a jeden z lektorů otevřel zavěšený bílý arch s podezřením, že mu pravděpodobně při přípravě spadl a bude jej později potřebovat. Jaké však bylo překvapení, když na archu papíru nebyla denní agenda, jak očekával, ale velkým písmem napsáno: "Ivo, měj krásný den!"
Každý další den se mí kolegové postupně stali doručovateli nových a dalších vzkazů. Jednou jsem například dostala seznam toho, jak mě vidí ostatní účastníci. Každý vzkaz byl originální. Jak zpracováním, tak i celkovou nápaditostí.
Byla jsem nadšená. Byla jsem ohromena nápaditostí mého tajného přítele. Tak ráda bych mu poděkovala, ale neměla jsem ani malé tušení, kdo se za těmito milými vzkazy schovává. A tak jsem aspoň po každém novém psaníčku s úsměvem na rtech hlasitě všem děkovala.
Kroky mého tajného přítele byly ale vždy velmi blízko. Vždy se ujišťoval, jestli jeho záměr, jeho vzkaz byl ten správný a zda mě potěšil. To vše mi samozřejmě došlo až posléze. Až poté, co jsem předposlední den měla možnost svého tajného přítele poznat. Chvíli jsem váhala, jestli opravdu chci vědět, kdo to je. Zvědavost mi ale nedala a souhlasila jsem, že se podrobím stejnému pasování, jako u mých ostatních kolegů a zkusím nejprve hádat. Všichni s napětím očekávali, zda jsem alespoň trošku blízko, zda mám alespoň nepatrné tušení. Můj tajný přítel byl tak důmyslný, že ani rozlišit, jestli to bude kluk nebo holka nebylo možné.
Pak nastal ten okamžik. Napnuté uši, pootevřená ústa zvědavostí, okamžik napětí. A můj tajný přítel stal přede mnou, první tři vteřiny jsem jen nevěřícně zírala. Vůbec mě nenapadlo, že to bude zrovna Emilie z Polska. Měla neuvěřitelnou spoustu originálních nápadů jak být tím záhadným Secret Friendem. A opravdu jím byla. Tím nejlepším. Nikdo si s rolí Secret Frienda nedal takovou práci, jako ona. Jsem velmi vděčná za tento zážitek! Jak vypadaly vzkazy a přáníčka můžete vidět ve fotogalerii.
Iva Pluháčková